AI vyčerpává mozky zaměstnanců. BCG odhalilo nový druh stresu, který ničí produktivitu

Umělá inteligence měla zaměstnancům ulehčit a dát jim prostor pro kreativní práci. Realita je však komplikovanější. Nová studie poradenské společnosti BCG mezi 1 500 zaměstnanci velkých amerických firem odhalila znepokojivý trend: 14 % lidí trpí „brain fry" — mentálním vyčerpáním z nadměrného používání AI nástrojů.

Nejde o klasické vyhoření. Brain fry je cognitive přetížení způsobené neustálým přepínáním mezi AI nástroji, zpracováváním příliš velkého množství informací a nutností dělat jeden rozhodnutí za druhým. Postižení zaměstnanci nedokážou jasně myslet, trápí se s informačním přetížením a jejich rozhodování je pomalejší a méně kvalitní.

Čísla jsou alarmující: lidé s brain fry dělají o 11 % více menších chyb a o 39 % více závažných chyb. Mají o 33 % vyšší úroveň „decision fatigue" — vyčerpání z rozhodování. A co je nejhorší pro firmy: mnohem častěji chtějí dát výpověď.

Nejvíce postižené jsou právě HR oddělení. Zatímco průměrná míra brain fry napříč funkcemi je 14 %, v HR dosahuje 19,3 %. Je to logické — HR je v čele AI adopce, transformuje sebe i pomáhá s implementací AI v celé organizaci. Gabriella Kellerman z BCG to přirovnává k situaci v letadle: „HR si musí nasadit nejdřív vlastní kyslíkovou masku."

Klíčové je pochopit, že brain fry není totéž co burnout. Burnout měří emoční a fyzické vyčerpání z práce. Brain fry je čistě kognitivní přetížení. Paradoxně mohou lidé trpět brain fry, aniž by měli burnout — AI jim dokonce může burnout snížit, protože odstraní část emocionálně náročné práce.

Řešení začíná u měření. Firmy musí sledovat brain fry samostatně, což vyžaduje novou větev people analytics zaměřenou na kognitivní zátěž. Pak je potřeba jasně definovat účel AI v organizaci a komunikovat strategii, která podporuje kvalitu používání AI, ne kvantitu.